Několikrát týdně každý z nás projde nebo projede kolem dvou pomníků v parčíku vedle hasičské zbrojnice. Kdo z nás se tu aspoň na chvíli zastavil a přečetl si jména, která jsou do nich vytesána? Znali jste je? Víte něco o tom, kde a proč zemřeli?

Naši otcové a dědové je všechny znali osobně. Dnes by možná střípky vzpomínek ještě poskládali někteří z pamětníků.
Co má paměť sahá (tak do 70. Let), vybavuje se mi toto místo vždy upravené a uklizené. Nejhezčí je však teď.

V listopadu roku 2018 zadala obec Velíš stavební práce firmě pana Pavla Šimánka z Lipin č. p. 4. Výsledkem je krásně upravený prostor, kamenná dlažba kolem pomníků, prostě důstojné připomenutí odkazu předků.
Velíš žije, rozrůstá se a buduje. Pečuje o své občany současné a snaží se přilákat ty budoucí. Péčí o pomníky dává najevo úctu těm, kteří tu byli před námi.

Trocha historie na závěr:

Vyšší z pomníků připomíná I. světovou válku (1914-1918). Byl postaven 28. října 1920, tedy už 2 roky po válce. Místo kolem něj chránila dřevěná zahrádka. Ta se dochovala až do roku 1951, kdy byla nahrazena zahrádkou železnou na betonové podezdívce.
Vytesáno je do něj 29 jmen.

Až 20 roků po II. světové válce, v roce 1965, byl zhotoven pomník druhý. Kvůli pohledu byly oba pomníky otočeny čelem k silnici.
Do něj je vytesáno 16 jmen. Některé příběhy z konce II. Světové války jsou podrobně zapsány v místní kronice. Je to především zásluhou pana řídícího Hausera, který zaznamenal vše podle vyprávění pamětníků.
Co kdybychom se rozpomenuli a tyto osudy přiblížili mladé generaci? Pokud by někdo z občanů byl ochoten vyprávět, ráda vše přepíšu do pokračování kroniky.

Pozn. Kdo chce vědět více o pomnících, podívá se do obecní kroniky, díl 2, str. 256. Koho zajímají osudy předků, zalistuje v díle 1. Zde najdete zápisy pana řídícího Hausera.

Hana Šundová